Obce jsou častým investorem celé řady stavebních děl a jakožto objednatel stavby se mnohdy setkávají s požadavkem zhotovitele (stavební společnosti) na zaplacení víceprací, tj. prací, s nimiž se původně nepočítalo, a jejichž cena převyšuje cenu díla uvedenou ve smlouvě o dílo. Varovným příkladem situace, kdy se cena víceprací zcela vymkla kontrole, je pražský tunel Blanka, u něhož se nároky na zaplacení víceprací pohybovaly v řádech miliard korun (hovoří se až o šesti miliardách). Jistě tedy má smysl zabývat se tím, jak se může obec v roli investora před takovými požadavky na zvyšování ceny díla bránit.
Typické situace vedoucí k uplatňování nároků z víceprací vypadají třeba takto: Při rekonstrukci staré budovy se zjistí, že její stav je horší, než se očekávalo a bude třeba provést betonové injektáže. Zhotovitel proto uplatní dodatečný požadavek na zaplacení ceny těchto injektáží a na prodloužení doby výstavby. Další častý případ nastane, když zhotovitel během výstavby zjistí, že geologické podmínky v místě stavby jsou horší, než čekal – například podloží je nestabilní a je nutné provést hlubší stavební jámu, která musí být navíc důkladněji vyztužena. To opět vyvolá požadavky na zvýšení ceny díla. Někdy je příčinou víceprací zhotovitelova nedbalost při oceňování díla – zhotovitel prostě zapomene zařadit do rozpočtu některé nezbytné součásti díla. Jindy se může jednat i o lstivý trik zhotovitele, který tak zvaně podsekne cenu – záměrně uvede cenu nižší, než je cena reálně očekávaná, aby získal stavební zakázku a doufá, že se mu během výstavby podaří dostat cenu na reálnou úroveň díky vícepracím. Na druhé straně, někdy je příčinou víceprací subjektivní požadavek objednatele, který zhotovitel skutečně nemohl očekávat – na příklad objednatel během výstavby domu požádá, aby byla před domem zhotovena ještě fontána, se kterou projekt nepočítal. Jak je vidět, vícepráce někdy nemůže předvídat ani zhotovitel připravující stavbu s řádnou péčí a jindy je naopak požadavek na vícepráce výsledkem chyby či dokonce nekalých úmyslů zhotovitele.
Pokud jde o právní úpravu víceprací, je třeba říci, že pojem vícepráce není v českém právu definován. Tento výraz je však často používán ve stavební praxi a v některých svých rozhodnutích jej převzal dokonce i Nejvyšší soud ČR. Za vícepráce se obvykle považují práce prováděné nad rámec díla definovaného ve smlouvě o dílo. Někdy vícepráce spočívají ve zhotovení nějakého skutečně nového stavebního prvku (např. okno či dveře navíc) a jindy jde pouze o větší množství určitých prací a výkonů (např. odvoz většího než plánovaného množství zeminy, více použitého betonu atd.). Jako vícepráce se označuje i použití jiného (a dražšího) materiálu nebo nových (a dražších) technologií.
Nyní již k tomu, jak se může objednatel (investor) před nároky z víceprací bránit. Je třeba říci, že vícepracím se ve stavebnictví nelze zcela vyhnout, protože žádná stavba neproběhne úplně přesně tak, jak byla naprojektována a připravena. Je však možné připravit stavbu po právní stránce tak, aby se cena víceprací nevymkla kontrole a nestalo se, že celková cena díla bude několikanásobkem ceny uvedené ve smlouvě.
První linie obrany spočívá v kvalitně sepsané smlouvě o dílo. Z hlediska obrany před vícepracemi lze objednateli doporučit toto:
Je však třeba říci, že i pokud smlouva výše uvedená ustanovení obsahuje, může nastat spor o to, zda zhotovitel stavby vůbec mohl eventuální příčiny víceprací odhalit, i pokud by vše prověřil s maximální odbornou péčí. Například některé vady projektu lze v praxi skutečně odhalit až během výstavby (např. při provádění realizační dokumentace stavby).
Při realistickém přístupu k vícepracím je třeba vyjít z toho, že nějaké vícepráce vzniknou skoro na každé stavbě. Jde spíš o to, aby se jejich cena nevymkla kontrole. Smlouva o dílo by proto měla stanovit pravidla pro schvalování a zaznamenávání víceprací (změnové listy) a případně i zdroje pro jejich financování. Smlouva může např. stanovit cenovou rezervu pro financování víceprací a pravidla, za nichž může být tato rezerva využita.
Další fáze obrany před nároky z víceprací nastává během výstavby, když stavební společnost náhle přijde s požadavkem na zvýšení ceny díla kvůli určitým neočekávaným pracím a hrozí, že pokud objednatel nezaplatí (nebo alespoň nepodepíše dodatek smlouvy o zvýšení ceny), přeruší stavební práce, odstoupí od smlouvy nebo postaví jen takové dílo, jaké je popsáno ve smlouvě.
Obsahuje-li smlouva o dílo ustanovení, o nichž jsme psali výše, může jich investor v této situaci využít a argumentovat jimi. Kromě toho nalezneme v nynějším občanském zákoníku („NOZ“) některá ustanovení, s jejichž pomocí se objednatel může nárokům na zvyšování ceny také bránit (následující text zákonných ustanovení je podstatně zjednodušen):
§ 2612 NOZ: Pokud byla cena díla určena pouze odhadem, musí zhotovitel objednateli potřebu podstatného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu oznámit a odůvodnit, jinak nemá nárok na zaplacení zvýšené ceny. Objednatel je v případě takového oznámení oprávněn od smlouvy odstoupit. Musí to však učinit bez zbytečného odkladu, jinak se má za to, že se zvýšením ceny souhlasil.
§ 2620 NOZ: Je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.
§ 2621 NOZ: Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu. Byla-li zaručena úplnost rozpočtu, nemůže zhotovitel díla požadovat zvýšení ceny za dílo, objeví-li se potřeba dalších prací potřebných k dokončení díla.
§ 2622 NOZ: Jestliže však byla cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat za určitých podmínek zvýšení ceny. Jestliže však zhotovitel v takovém případě požaduje zvýšení ceny o více než 10 % oproti rozpočtu, může objednatel bez zbytečného odkladu odstoupit.
Významné je také ustanovení § 2627 NOZ, jež se týká skrytých překážek místa stavby (tj. třeba již zmíněného nestabilního podloží):
1. Zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit.
2. Nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit.
Tolik tedy některá ustanovení zákona, jež může objednatel použít na svou obranu ve fázi provádění stavby, kdy je zhotovitel v relativně silné pozici, neboť může investorovi hrozit ukončením stavby, nebude-li vyhověno jeho požadavku. Je třeba říci, že mnohá z těchto ustanovení se týkají poměrně specifických situací, kdy např. cena díla byla určena jen odhadem nebo podle nezávazného rozpočtu (v praxi bývá cena díla ve smlouvě naopak označena jako pevná a závazná).
Další fáze boje o vícepráce nastává po předání díla, kdy je často v silnější pozici naopak objednatel, neboť ten již dokončené dílo převzal, cenu víceprací dosud nezaplatil a zhotoviteli nezbývá, než ho přesvědčovat, aby mu kvůli provedeným vícepracím zaplatil vyšší cenu, než stanoví smlouva. Silnějšímu postavení objednatele nahrává především praxe českých soudů, podle které má zhotovitel nárok na zaplacení víceprací obvykle jen v případě, že existuje dodatek ke smlouvě o dílo, který mu tuto cenu přiznává. Písemná smlouva o dílo totiž velmi často obsahuje tato dvě ustanovení:
Soudy pak vycházejí z toho, že pokud nebyl ohledně víceprací uzavřen písemný dodatek ke smlouvě o dílo, nemá zhotovitel na jejich zaplacení nárok, protože strany si dohodly, že smlouva o dílo (včetně ceny!) může být měněna pouze písemně. Existuje velké množství rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR obsahujících tento závěr. Za všechna jmenujme rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1146/2007 ze dne 29. 7. 2009, z něhož citujeme: „…pokud nebyly splněny smluvené podmínky pro úhradu víceprací (v posuzované věci nebyla dodržena písemná forma dodatku), jež nelze považovat za samostatné dílo, nelze tento nedostatek nahradit uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení…“. Soudy mají tendenci zamítat nároky zhotovitele na zaplacení víceprací pro nedostatek písemné formy dokonce i v případě, že vícepráce byly prokazatelně dohodnuty (ale jen ústně), provedeny a objednatel je pak nechce zaplatit. V situaci, kdy potřebu víceprací objektivně nešlo předvídat, je tato praxe pro zhotovitele poměrně nespravedlivá, nicméně objednatel jí může využívat.
K nárokům na zaplacení víceprací se vyjadřoval také Ústavní soud ČR, a to ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 1264/11 ze dne 12. 7. 2011. Ústavní soud sice výše uvedený přístup obecných soudů nepopřel, ale dodal, že objednatele může zavazovat i ústně uzavřená dohoda o vícepracích, pokud objednatel nenapadl její platnost pro nedostatek formy. Aby byla ústně uzavřená dohoda o provedení víceprací neplatná, musí tedy objednatel podle názoru Ústavního soudu nejdříve namítnout zhotoviteli její neplatnost pro nedostatek písemné formy (jde totiž o tzv. relativní neplatnost právního jednání, kterou je třeba nejdříve namítnout). Dojde-li proto ke sporu o cenu víceprací, neměl by objednatel na tento krok zapomenout.
Existují však i soudní rozhodnutí, kterými soud zaplacení ceny víceprací zhotoviteli přiznal i přesto, že o nich nebyl uzavřen písemný dodatek ke smlouvě o dílo. Na příklad v nedávno vydaném rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2925/2015 z 19. 1. 2016 soud konstatoval, že se za takový dodatek ke smlouvě může považovat i zápis ve stavebním deníku, pokud obsahuje dohodu o rozšíření předmětu díla a jeho ceně.
Za zmínku stojí i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3798/2009 ze dne 25. 7. 2012, ve kterém soud připustil, že by zhotovitel mohl mít nárok na úhradu za vícepráce v případě, že by poskytnuté plnění nebylo spjato s původním plněním. Šance pro přiznání nároku na zaplacení víceprací se tedy pro zhotovitele zvyšují, pokud prokáže, že vícepráce jsou novým stavebním prvkem zřetelně odlišným od díla popsaného ve smlouvě – dejte tomu pokud objednatel zhotovitele požádá, aby mu vedle stavby rodinného domku postavil ještě samostatně stojící garáž.
Samostatnou kapitolu je úprava víceprací v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (změny veřejné zakázky na stavební práce), která však svým rozsahem již převyšuje možnosti tohoto článku).
Praxe českých soudů při posuzování nároků z víceprací se zřejmě ještě bude vyvíjet, a to i s ohledem na některá ustanovení nového občanského zákoníku. Soudy by měly při rozhodování o těchto nárocích začít více rozlišovat, co bylo příčinou víceprací a zda ji zhotovitel mohl při řádné péči předem odhalit. Každopádně, objednatelům (investorům) můžeme poradit, aby neakceptovali každý zhotovitelův nárok na zvýšení ceny díla a před jeho zaplacením se zamysleli nad tím, zda zhotoviteli vznikl na tuto platbu skutečně právní nárok.
Dr. Josef Černohlávek,
autor je advokát a rozhodce se specializací na stavebnictví