V poslední době se stále častěji setkávám s tím, že příčinou problémů na stavbě jsou vady projektové dokumentace (dále jen „PD“). Investoři, zhotovitelé, zaměstnanci stavebních úřadů a další lidé pracující ve stavebnictví si mnohdy stěžují, že kvalita PD je čím dál tím horší. Proto je odpovědnost projektanta za vady PD a zejména za vady stavby, které jsou tím způsobeny, vcelku aktuální téma.
Podle mých zkušeností spočívají vady PD zejména v těchto okolnostech:
- Projektová dokumentace je zpracována tak, že by podle ní stavbu vůbec nešlo dokončit (například pro zásadní statické vady projektu).
- Stavbu podle projektu sice dokončit jde, ale v určité době po jejím dokončení se u ní v důsledku chyby PD vyskytnou vady (například zatékání, praskání stěn).
- Dílo podle projektu půjde dokončit, žádné vady se na něm nevyskytnou, avšak v projektu chyběla (z konstrukčního hlediska třeba i celkem nepodstatná) součást, kterou investor očekává (například projektant opomenul zařadit do projektu podlahovou krytinu ).
- PD obsahuje vnitřní rozpor – např. určitá část stavby je obsažena ve výkresové části PD, ale není již součástí výkazu výměr, který zpracoval stejný projektant . Z toho důvodu není taková chybějící část stavby oceněna v rámci nabídkového rozpočtu díla a není zahrnuta ani do výše ceny díla. To pak vede ke sporu mezi zhotovitelem a objednatelem stavby o tom, zda má být tato chybějící část také součástí díla, resp. o tom, kdo bude hradit náklady na její provedení.
Výše uvedené nedostatky projektu mnohdy způsobí vznik sporů o cenu tzv. víceprací, tj. prací, které mají být provedeny nad rámec díla původně definovaného ve smlouvě o dílo na zhotovení stavby.
Specifika PD jakožto díla
PD je dílo s nehmotným výsledkem, na něž se vztahují ustanovení § 2631 – 2635 občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Nejčastější uspořádání na stavbě vypadá tak, že objednatel (investor) si nechá PD zpracovat u třetí osoby (projektanta) a poté investor poskytne tuto PD zhotoviteli s tím, že má podle PD provést dílo. Při tomto uspořádání se PD považuje za pokyn objednatele stavby daný zhotoviteli a tím pádem se na ni vztahují pravidla obsažená v § 2594 OZ (viz dále).
Na vadu PD se obvykle přijde až při zhotovování pozdějších fází projektu (např. při zpracovávání realizační dokumentace stavby) nebo během výstavby či až po dokončení stavby. Je však jasné, že tuto vadu musel mít projekt již v době jeho předání objednateli, neboť vlastnosti projektu se po předání investorovi nemění.
Protože i PD je druhem díla, má v případě jejích vad objednatel obdobná práva, jako u jiných děl (např. stavebních), a to zejména právo na odstranění vady, na slevu nebo případně i na odstoupení od smlouvy. Problém je v tom, že pokud se na vadu PD přijde až po dokončení stavby, už tato práva objednateli příliš nepomohou. Například jestliže začnou zdi budovy za rok po dokončení stavby praskat v důsledku vad projektu, nebude mít pro objednatele (investora) smysl, aby uplatňoval u projektanta právo spočívající v odstranění vad PD, protože stavba již stojí a ani nově dodaná PD její faktické vady sama o sobě neodstraní.
Pro vady projektu je dále typické, že jimi způsobené vady stavby či škody na stavbě mohou podstatně převýšit cenu celé PD. To je další z důvodů, proč pouhé uplatnění práv z vad PD (právo na odstranění vad PD nebo právo na slevu z ceny PD) objednateli obvykle nezajistí dostatečnou náhradu jeho újmy.
Kdy je PD vadná
Než se začneme zabývat právními aspekty odpovědnosti projektanta, je třeba připomenout si, že projekt, resp. projektová dokumentace, je také dílem (stejně jako stavba), a proto se na její provedení vztahují ustanovení OZ o smlouvě o dílo . Pokud budeme v následujícím textu používat pojem dílo, je třeba rozlišovat, zda se tímto dílem rozumí PD, nebo stavba, která byla na základě PD provedena.
Při posuzování, zda má PD vady, je třeba vyjít z ustanovení § 2615 OZ, podle nějž má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Proto je důležité, jak je projekt definován ve smlouvě o dílo uzavřené mezi investorem (objednatelem) a projektantem – tj. co se od projektanta očekává a do jaké míry musí být jeho projekt kompletní.
Kromě toho je třeba při posuzování vadnosti díla (a tedy i PD) vyjít i z parametrů stanovených v § 1914, odst. 1 OZ , podle něhož jsou z hlediska kvality (resp. vadnosti) důležité nejen vlastnosti vymíněné objednatelem (zpravidla ve smlouvě o dílo), ale i vlastnosti obvyklé. Vlastnosti obvyklé jsou především vlastnosti potřebné k tomu, aby dílo mohlo být užíváno obvyklým způsobem, v souladu se svou funkcí. Při posuzování toho, zda má dílo vady, je třeba přihlédnout i k tomu, jaké parametry obvykle mají obdobné výrobky (obdobná díla) vytvářené v daném odvětví, i když třeba tyto parametry nejsou výslovně požadovány závazným právním předpisem. Dílo musí být zároveň v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Z právního hlediska se za vadu díla považují také nedodělky, tj. chybějící části díla.
Pokud tyto obecné požadavky na kvalitu díla aplikujeme na projektovou dokumentaci, musíme dospět k závěru, že PD je vadná ve všech konkrétních situacích zmíněných v úvodu tohoto článku. Vadou PD jsou mimo jiné i následující případy:
- existuje rozpor mezi výkresovou a textovou částí PD (určitá část stavby chybí ve výkazu výměr);
- PD není v souladu s obecně závazným právním předpisem - např. v PD chybí určitá část, která v ní má být obsažena na základě vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb nebo vyhlášky č. 169/2016 Sb. o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (v případě veřejné zakázky na stavební práce) či jiného obecně závazného právního předpisu.
Různé druhy odpovědnosti projektanta
Při posuzování vad PD je třeba rozlišovat mezi následujícími typy odpovědnosti projektanta:
a) Odpovědnost projektanta za vady samotného projektu. Příklad: V projektu byla navržena špatná skladba hydroizolace budovy. Jedná se o vadu projektu.
b) Odpovědnost projektanta za vady stavebního díla způsobené vadami projektu
Příklad: V důsledku výše uvedené vady projektu (tj. špatně navržené skladby hydroizolace) do budovy zatéká. Toto zatékání je vadou stavebního díla, za níž ovšem projektant může odpovídat také (mnohdy společně se zhotovitelem díla).
c) Odpovědnost projektanta za škodu způsobenou na stavbě a jejím vybavení vadami projektu
Příklad: V důsledku popsané vady projektu (tj. špatně navržené skladby hydroizolace) a zatékání do budovy, které bylo způsobeno touto vadou projektu, došlo na budově k dalším škodám, a to k poškození podlah, omítek a nábytku. Tyto další škody na budově (tj. poškození podlah a omítek) jsou škodou, za kterou může projektant odpovídat rovněž, neboť jejich prvotní příčina spočívá ve vadách PD.
V následujícím textu se budeme zabývat právními aspekty výše popsaných situací.
Odpovědností projektanta za vady samotné projektové dokumentace
Stejně jako u jiného díla platí, že projektant odpovídá za vady, které má jeho dílo (tj. projektová dokumentace) při předání (viz § 2617 OZ) a to i v případě, že se tyto vady projevily až později (viz § 2100 ve spojení s § 2615, odst. 2 OZ). Typickou je právě druhá situace, kdy se na vadu projektu, která nepochybně existovala už v okamžiku jeho předání objednateli, přijde až během výstavby (často to bývá při zpracovávání realizační dokumentace stavby) či teprve po dokončení stavby.
Protože i PD je dílem, má objednatel v důsledku vad PD práva vyplývající z vad díla. Na základě § 2106, resp. § 2107 OZ ve spojení s § 2615 odst. 2 OZ má objednatel v případě vad díla právo:
a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, nebo
b) na odstranění vady opravou věci, nebo
c) na přiměřenou slevu z ceny díla, nebo
d) odstoupit od smlouvy (je-li vada díla podstatným porušením smlouvy).
U vad stavby i vad PD práva uvedená pod písm. a) a b) v podstatě splývají a lze je souhrnně označit za právo na odstranění vady. Jak jsme však již uvedli, tato práva investorovi v praxi mnoho nepomohou: po dokončení stavby (která je vadná) již nemá pro objednatele smysl odstraňovat vady PD, které vadu stavby způsobily, a sleva z ceny PD obvykle nepokryje náklady na odstranění vady stavby. Odstoupení od smlouvy o dílo uzavřené s projektantem by investorovi také nepřineslo žádný efekt. Investor si v popsané situaci neklade otázku, jak odstranit vadu PD, ale jak odstranit vadu stavby či jak reparovat škody na stavbě, k nimž došlo v důsledku vad PD.
Pro investora bude proto vhodnější uplatňovat vůči projektantovi práva vyplývající z vad stavby podle § 2630 OZ nebo právo na náhradu škody způsobené vadou PD (obojí viz dále).
Co se týká lhůty pro uplatnění práv z vad projektu, je důležité ustanovení § 2629 odst. 1 OZ: „Soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.“ Je-li vada PD skrytou vadou (což bude obvyklé), může ji objednatel uplatnit u projektanta nejpozději do pěti let. Je sporné, kdy tato pětiletá lhůta začne plynout: může to být (a) od převzetí projektové dokumentace objednatelem, nebo (b) od převzetí stavby objednatelem. Přikláníme se ke druhé variantě, protože pokud by měla lhůta pro uplatnění vad, začít plynout již při převzetí PD, mohlo by se snadno stát, že se na vadu PD přijde až po dokončení stavby, kdy už pětiletá lhůta pro uplatnění vad uplynula. Taková situace by mohla nastat zejména u projektu pro stavební povolení, který je předáván objednateli ještě před zahájením povolovacího procesu, jenž trvá několik let, takže lhůta pro uplatnění práv z vad PD by z větší části uplynula již v době potřebné k získání stavebního povolení. Výklad, podle něhož pětiletá lhůta pro uplatnění vad PD začíná plynout již od převzetím PD objednatelem, by tak často objednateli znemožnil efektivní uplatnění práv z vad PD .
Odpovědnost projektanta za vady stavby způsobené vadou projektu
Pokud je vada stavby důsledkem vady PD, má investor na základě ustanovení § 2630 OZ možnost uplatnit práva z vad stavby také vůči projektantovi. Zmíněné ustanovení zní takto:
㤠2630
1) Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně
a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor,
b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a
c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.
2) Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.“
Citované ustanovení je systémově zařazeno do pasáže občanského zákoníku označené jako vady stavby. Na základě ustanovení § 2630 OZ bude mít tedy objednatel možnost uplatňovat práva z vad stavby nejen vůči zhotoviteli, ale i vůči projektantovi – to samozřejmě jen v případě, že vadu stavby způsobila vada PD. Zákon hovoří o tom, že ten, kdo dodal projektovou dokumentaci, je zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně. Otázka však zní, k čemu vlastně bude projektant zavázán. Na základě § 2106, resp. § 2107 OZ ve spojení s § 2615 odst. 2 OZ má objednatel v případě vad stavby právo na (a) odstranění vad stavby, nebo na (b) slevu z ceny stavby a případně i na (c) odstoupení od smlouvy (je-li vada díla podstatným porušením smlouvy).
Pokud jde o odstranění vad stavby, to po projektantovi samotném nelze požadovat, neboť projektant není k provádění stavebních prací ani vybaven, ani oprávněn. Lze si však představit, že projektant by vady stavby odstranil prostřednictvím třetí osoby – např. najaté stavební společnosti – které by za to také zaplatil.
Objednatel by také mohl uplatnit vůči projektantovi právo na přiměřenou slevu z ceny stavby, jež může představovat značnou částku, mnohdy i přesahující cenu PD. Objednatel by tedy mohl žalovat na zaplacení slevy z ceny stavby společně zhotovitele stavby a projektanta, nebo kteréhokoliv z nich. V případě zhotovitele stavby bude moci objednatel započítat svou pohledávku na slevu z ceny díla proti pohledávce zhotovitele na doplacení ceny díla (často půjde již jen o pohledávku na zaplacení zádržného, jež je splatné až po uplynutí záruky za jakost) a případnou zbývající část pohledávky na slevu by mohl objednatel uplatnit vůči zhotoviteli samostatnou žalobou na zaplacení.
Naproti ve vztahu mezi objednatelem (investorem) a projektantem již obvykle nebude obdobný zápočet možný, neboť v době, kdy dojde k odhalení vad stavby, bývá cena PD již zcela zaplacena, takže projektant nebude mít za objednatelem žádnou pohledávku, proti které by šlo objednatelovu pohledávku na slevu započítat. Investor by tedy musel uplatnit svou pohledávku na zaplacení slevy z ceny stavby vůči projektantovi žalobou na zaplacení v plném rozsahu. Tento závěr sice může vyznít poněkud paradoxně, když si uvědomíme, že investor bude požadovat zaplacení slevy z ceny stavby u osoby, která stavbu nezhotovila a které tedy za stavbu ani nezaplatil. Jiný výklad však není možný, neboť ustanovení § 2630 OZ se zjevně týká pouze práv z odpovědnosti za vady stavby.
Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zhotovitel zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil – touto osobou je tedy projektant, který je odlišný od zhotovitele stavby . Zmíněné pravidlo je však třeba aplikovat v kontextu ustanovení § 2594 OZ, na základě kterého je zhotovitel stavby povinen upozornit objednatele na jeho nevhodný pokyn, tj. i na nevhodnou (vadnou) projektovou dokumentaci, kterou objednatel předal zhotoviteli, jestliže se jedná o vadu PD zjistitelnou při vynaložení potřebné péče. Zhotovitel stavby tedy bude zároveň zproštěn své odpovědnosti za vadu díla jen v případě, že postupoval v souladu s ustanovením § 2594 OZ, tj. vadu PD odhalil a upozornil na ni objednatele. Kámen úrazu obvykle spočívá v otázce, zda se jednalo o takovou vadu PD, jejíž odhalení je možné po zhotoviteli jednajícím s vynaložením řádné péče požadovat (k tomu viz dále).
Pokud projektovou dokumentaci zpracoval zhotovitel stavby (projekty typu design & build), má objednatel daleko jednodušší situaci a nemusí řešit, zda má práva z vad uplatňovat vůči zhotoviteli stavby či projektantovi, protože tyto osoby splývají v jednu. Takové uspořádání však nebývá časté.
Odpovědnost projektanta za škodu způsobenou vadou projektu
Vada projektu může způsobit i škody na samotné stavbě, jejím vybavení, nebo také např. na sousední stavbě (jde o tzv. následné škody). Výše takové škody přitom znovu může snadno přesáhnout cenu celé PD. Jako příklad takové škody jsme uvedli situaci, kdy v důsledku vady projektu (špatně navržené skladby hydroizolace) došlo k zatékání do budovy a tímto zatékáním pak byla poškozena podlaha, omítky a nábytek.
V těchto případech by poškozený mohl uplatnit vůči projektantovi (kromě práva na slevu či práva na odstranění vady projektu v důsledku jeho vad) také právo na náhradu škody vzniklé na stavbě a jejím vybavení. Zmíněné situace se týká ustanovení § 1925 OZ: „Právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.“
Odpovědností projektanta za vady stavby se zabýval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1619/2007 ze dne 16. 6. 2009, které se týkalo následujícího případu: Několik dní po dokončení a předání stavby rodinného domu začalo vlivem tlaku spodních vod docházet k opakovanému zaplavování sklepních prostor, promáčení zdiva a narušení betonové mazaniny v suterénu. Podle znaleckých posudků byla hlavní příčinou pronikání vody nedostatečná hydroizolace stavby způsobená jak chybami v projektu, tak nedbalým provedením izolace při zhotovování stavby. Nejvyšší soud pak v této věci dospěl k závěru, že také projektant může odpovídat za škody vzniklé na stavbě v důsledku vad projektu. Obecně platí, že nárok, který lze uplatnit v rámci odpovědnosti za vady díla, nelze uplatnit jako nárok na náhradu škody (viz § 1925 OZ). Škody vzniklé na budově v důsledku vady díla (ať už je tímto dílem projekt nebo například vadné provedení hydroizolace), však již k vadám díla jako takového nepatří – jedná se o škody vzniklé jako důsledek vad díla, a nikoliv o samotné vady díla. V daném případě tak stavební společnost i projektant odpovídali za újmu vzniklou poškozením zdiva, vzedmutím podlah a růstem plísní v důsledku vadné hydroizolace.
Případnou odpovědností projektanta za škodu (v tomto případě za škodu způsobenou zřícením štítové zdi sousedního domu při výstavbě obchodního centra) se zabývá také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2429/2007 ze dne 25. 11. 2009.
Odpovědnost projektanta za vznik nároku na zvýšení ceny díla v důsledku víceprací
Jedním z důsledků vad PD bývají spory vyplývající z nároků zhotovitele na zvýšení ceny stavby v důsledku tzv. víceprací. K vícepracím vedou jednak skutečné vady projektu (vady v užším slova smyslu) - například stavba je naprojektována tak, že by neobstála ze statického hlediska. Vícepráce kromě toho způsobují i různé nedodělky PD - např. stavba provedená podle PD sice nemá žádné zásadní funkční vady a je způsobilá ke kolaudaci, ale projektant zapomněl do PD zahrnout určitou část díla, kterou objednatel u daného druhu díla standardně očekává a zhotovitel proto při oceňování díla tuto chybějící část nezařadil do své cenové nabídky. Mnohdy dochází k tomu, že se určitá část díla sice vyskytuje ve výkresové části PD, ale chybí ve výkazu výměr, který zpracoval týž projektant. Protože daná část díla chybí ve výkazu výměr, není zhotovitelem ani oceněna a nestane se tím pádem součástí nabídkové a posléze dohodnuté ceny díla. Když se na to při realizaci stavby přijde, vzniknou mezi objednatelem a zhotovitelem spory o to, na čí náklady má být tato část díla provedena. Uvedené náklady pak uhradí buď zhotovitel, nebo objednatel (případně z části každý z nich), avšak skutečnou příčinou této nepříjemné situace je projektantova chyba. Naskýtá se otázka, zda by ten, kdo nakonec provedení chybějící části stavby zaplatil, mohl z nějakého důvodu (např. z titulu náhrady škody) požadovat její zaplacení po projektantovi.
Pokud jde o vady projektu v užším slova smyslu, setkali jsme se s případem, kdy projektant navrhnul sloupy trakčního vedení, které měly nést jak trolejbusové vedení, tak i tělesa veřejného osvětlení. Sloupy, tak jak byly naprojektovány, by však vedení i osvětlovací tělesa neunesly. Přišlo se na to až ve fázi zpracování realizační projektové dokumentace stavby. Stavební společnost – chtěla-li dokončit své dílo řádně – musela proto zhotovit sloupy masivnější a tím pádem i dražší. Za to pak po objednateli požadovala zvýšení ceny díla právě o rozdíl mezi cenou skutečně zhotovených (masivnějších) sloupů a cenou sloupů podle původního projektu, z níž před podpisem smlouvy o dílo vycházela při své cenové nabídce . Zhotovitel stavby přitom tvrdil, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby tento typ vady projektu odhalil již při jeho předběžné kontrole před uzavřením smlouvy. Objednatel se nárokům zhotovitele na zvýšení ceny díla bránil tím, že podle smlouvy o dílo je cena díla pevná a bez písemného dodatku ke smlouvě o dílo nemůže být zvyšována. V souvislosti s případy tohoto druhu pak vznikají tyto otázky:
a) Pokud by objednatel skutečně zaplatil zvýšené náklady na zhotovení sloupů ze svého, mohl by tuto částku požadovat po projektantovi jako náhradu škody?
b) Pokud by objednatel zvýšené náklady na zhotovení sloupů neuhradil a zhotovitel díla by je tedy musel zaplatit sám, mohl by nárok na zaplacení rozdílu v cenách sloupů uplatnit vůči projektantovi zhotovitel stavby (a to i když s projektantem nemá žádný smluvní vztah)?
Jestliže bude náhradu škody spočívající v dodatečných nákladech na vícepráce vymáhat po projektantovi objednatel (investor), bude mj. důležité, zda se mu podaří prokázat, že mu škoda či jiná újma skutečně vznikla. Škoda je totiž v českém právu definována poměrně restriktivně. Podle § 2894 OZ je škodou určitá újma na jmění. Za škodu se tak považuje zejména snížení hodnoty majetku poškozeného, ušlý zisk a nově i vznik dluhu poškozeného (viz § 2952 OZ). Obáváme se, že soud by v případě škody spočívající v zaplacení nákladů na vícepráce mohl dojít k závěru, že objednateli žádná škoda ve smyslu českého práva nevznikla, protože i když objednatel zaplatil za dílo více, hodnota jeho majetku se nesnížila – za své vícenáklady získal totiž objednatel dílo o větší hodnotě (v popisovaném případě tedy masivnější sloupy). Pro objednatele tedy bude klíčové, aby tvrdil a prokázal, v čem vlastně jemu vzniklá škoda (újma na jmění) spočívá. Objednatel by ve sporu s projektantem musel (například pomocí znaleckého posudku) prokázat, že za cenu víceprací žádné hodnotnější dílo nezískal a že tedy došlo ke snížení jeho majetku (tj. ke škodě) právě o částku, kterou musel za provedení víceprací zaplatit.
Kromě toho by musel objednatel pochopitelně prokázat, že projektant porušil svou právní povinnost - například tím, že zhotovil PD v rozporu se smlouvou nebo že PD nemá vlastnosti obvyklé (viz § 1914, odst. 2 OZ) či stanovené obecně závazným právním předpisem – a dále i to, že škoda vzniklá objednateli je důsledkem tohoto porušení povinnosti (příčinná souvislost).
Další otázkou je, zda by mohl mít vůči projektantovi nárok na náhradu škody zhotovitel stavby, pokud nakonec musel provést vícepráce způsobené vadou projektu na své vlastní náklady. V důsledku judikatury Nejvyššího soudu ČR, která v takových situacích jednoznačně preferuje objednatele, je to totiž poměrně častá situace . Vadu stavby (či potřebu zvýšení její ceny) způsobí projektant, ale náklady na její odstranění nakonec fakticky nese zhotovitel stavby. V případě zhotovitele se přitom jedná o majetkovou újmu (škodu) ve smyslu českého práva, neboť zhotovitel za vynaložení dodatečných nákladů na provedení víceprací žádnou majetkovou protihodnotu od objednatele nezíská. Zhotovitel však narazí na zásadní problém spočívající v tom, že nemá s projektantem žádný smluvní vztah – projektovou dokumentaci totiž projektant obvykle vytváří na základě smlouvy uzavřené s objednatelem (investorem) a mezi zhotovitelem stavby a zhotovitelem PD žádný přímý smluvní vztah není. Zhotovitel proto nebude moci uplatňovat vůči projektantovi nárok na náhradu škody vyplývající z porušení projektantovy smluvní povinnosti podle § 2913 NOZ.
Je otázka, zda by zhotovitel stavby případně mohl uplatňovat nárok na náhradu škody vůči projektantovi z titulu projektantova zaviněného porušení zákonné povinnosti na základě § 2910 OZ . Máme na mysli situace, kdy vada PD spočívá v porušení obecně závazné právní povinnosti stanovené sice nikoliv zákonem, ale vyhláškou vydanou k jeho provedení, jako je např.:
- vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb vydaná k provedení stavebního zákona;
- vyhláška č. 169/2016 Sb., která byla vydána k provedení zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (viz § 92, odst. 1 zmíněného zákona) a stanoví povinný rozsah PD veřejné zakázky na stavební práce, a to včetně soupisu stavebních prací a výkazu výměr;
- vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Mohl by zhotovitel v takovém případě tvrdit, že se projektant dopustil porušení zákonem stanovené povinnosti ve smyslu ustanovení § 2910 OZ? Podle komentářové literatury se za porušení povinnosti stanovené zákonem považuje i porušení povinnosti stanovené v nařízení vlády nebo vyhláškách ministerstev, správních úřadů nebo orgánů území samosprávy, pokud byly tyto předpisy vydány na základě zákona a v jeho mezích . Poškozený zhotovitel by v takovém případě mj. musel tvrdit a prokázat příčinnou souvislosti mezi zaviněným porušením povinnosti projektanta a majetkovou újmou (škodou) zhotovitele, jakož i to, že došlo k zásahu do absolutního práva zhotovitele, jak to vyžaduje ustanovení § 2010 OZ (v tomto případě by se jednalo o zásah do zhotovitelova vlastnického práva, neboť jde o újmu na jeho jmění). Není nám známa žádná judikatura k takovému případu. Teoretický rozbor této problematiky již přesahuje možnosti tohoto článku.
Jak řešit vnitřní rozpory PD – která část PD je rozhodující pro definování díla?
Již jsme se zmínili o častém případu, kdy je určitá část stavby obsažena ve výkresové části PD, avšak chybí ve výkazu výměr. V souvislosti s tím pak vznikne na stavbě spor o tom, jak má dílo vlastně vypadat – platí charakteristika stavby obsažená ve výkresové části, nebo ve výkazu výměr?
Univerzální odpověď na tuto otázku neexistuje a popsaný problém je třeba řešit vždy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, a to zejména na základě smlouvy o dílo, ve které je předmět díla nějakým způsobem definován. Kromě toho, že smlouva v daném případě obsahuje odkaz na PD (která však obsahuje právě popsaný rozpor), může být dílo popsáno i v jiných částech a v dalších přílohách smlouvy, z nichž pak vyplyne, jak je třeba smlouvu vykládat. Má-li smlouva o dílo více příloh, obsahuje často také ustanovení o tom, která z příloh má v případě rozporů přednost před ostatními přílohami. Právě toto ustanovení obsahující hierarchii příloh smlouvy může dát odpověď na to, jak má dílo vypadat.
Přikláníme se k názoru, že pokud určitou část stavby obsahuje alespoň některé z ustanovení smlouvy, nebo jen některá z jejích příloh či alespoň některý z dokumentů, na něž smlouva odkazuje, měla by být tato část provedena v rámci celé stavby, aniž by přitom došlo ke zvýšení ceny díla. Jestliže je totiž nějaká část stavby obsažena třeba i jen v jednom z dokumentů, jejichž prostřednictvím je dílo definováno, lze tvrdit, že už díky tomu se tato část stala součástí díla a není podstatné, že v ostatních dokumentech chybí. Tento názor bude často možné odůvodnit i ustanovením § 2594 OZ, podle něhož má zhotovitel upozornit objednatele na nevhodnou povahu příkazu, který mu dal objednatel k provedení díla. Za takový nevhodný příkaz lze považovat i PD opatřenou objednatelem a předanou zhotoviteli, jestliže tato PD obsahuje vnitřní rozpory .
Odpovědnost zhotovitele stavby za vady PD
V předchozím textu jsme již zmínili ustanovení § 2594 OZ, které je při řešení důsledků vad PD důležité proto, že upravuje správný postup zhotovitele díla v případě, že mu dá objednatel při realizaci díla nevhodný pokyn. Při standardním uspořádání, kdy PD stavby opatřuje objednatel (investor) u jiné osoby, než je zhotovitel stavby, se za takový objednatelův pokyn daný zhotoviteli považuje také PD, neboť PD je vlastně detailní instrukcí objednatele o tom, jak má prováděná stavba vypadat.
Pokud zhotovitel zjistí, že PD, podle které má stavět, je vadná, může se ve vztahu k objednateli bránit právě postupem podle ustanovení § 2594 OZ. Zmíněné ustanovení a na něj navazující § 2595 OZ zní takto:
§ 2594
(1) Zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.
(2) Překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě.
(3) Lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna.
(4) Zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.
§ 2595
Trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.
Zhotovitel je tedy podle § 2594 OZ povinen bez zbytečného odkladu upozornit objednatele na nevhodnost (resp. vadu) projektové dokumentace, a pokud vada projektu překáží řádnému provádění díla, musí zhotovitel v nezbytném rozsahu přerušit práce až do nápravy stavu (např. až do předložení bezvadné projektové dokumentace). Pokud se zhotovitel zachová podle těchto pravidel, nebude mít vůči němu objednatel práva vyplývající z vad díla, jejichž příčinou je vada PD (viz § 2594, odst. 4 OZ). Zároveň se o dobu vyvolanou výše uvedeným přerušením prací prodlužuje lhůta, kterou má objednatel na dokončení svého díla a zhotovitel má také právo na úhradu nákladů spojených s přerušením prací v důsledku vad projektu. K těmto nákladům mohou patřit např. výdaje na práce spojené s přerušením realizace díla, na ostrahu objektu po dobu přerušení, na nájemné za stavební stroje marně placené po dobu přerušení prací atd. Nepatří k nim však zvýšení ceny díla v důsledku tzv. víceprací, jež jsou důsledkem vady PD. Trvá-li objednatel na provedení díla podle nevhodného projektu, má zhotovitel právo požadovat, aby mu objednatel dal tento pokyn písemně, a případně může i odstoupit od smlouvy o dílo (viz § 2595 OZ).
Podle odstavce 1 ustanovení § 2595 však zhotovitel nemá povinnost upozornit objednatele na vadný pokyn (zde tedy na vadnou PD), pokud zhotovitel nemohl vadu PD zjistit ani při vynaložení potřebné péče. V praxi mezi zhotovitelem a objednatelem vznikají spory o tom, zda zhotovitel danou vadu mohl a měl odhalit během krátkého času, který měl vymezen ke kontrole PD. Vzhledem k tomu, že tato otázka je otázkou odbornou, bude o ni soud zpravidla rozhodovat na základě znaleckého posudku .
Nepochybně existují vady PD, které by odborník v dané oblasti odhalit měl, zatímco odhalení jiných vad nelze spravedlivě požadovat ani po odborníkovi jednajícímu s řádnou péčí. Na příklad u statických vad projektu se obvykle setkáváme s námitkou zhotovitelů, že takové vady při přípravě stavební zakázky odhalit nelze, protože by to od zhotovitele vyžadovalo spočítat statickou část projektu v podstatě od samého počátku znovu.
Pokud jde o případy, kdy zhotovitel stavby vadu PD naopak odhalit mohl a měl, uveďme tyto dva případy řešené Nejvyšším soudem ČR (dále jen „NS“):
- V rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 4815/2010 ze dne 19.3.2012 se NS zabýval situací, kdy v provedené půdní vestavbě došlo k průhybu podlah a praskání spár mezi dlaždicemi. Podle znaleckého posudku předloženého soudu měla PD na tuto stavbu nedostatky, a to zejména poddimenzování konstrukce, jakož i nejednoznačnou dokumentaci a specifikaci materiálů. Podle dalšího posudku předmětná PD nebyla dostatečná a srozumitelná a postrádala především jasné určení podlahového systému Centris. Znalec uvedl, že podle předané dokumentace nebylo možné zhotovit podlahy tak, aby nevykazovaly vady. V posudku bylo dále uvedeno, že při běžných zkušenostech zhotovitele bylo možné zjistit případné vady a nedostatky PD před samotnou realizací podlah či v jejím průběhu. NS následně potvrdil závěr, že zhotovitel stavby mohl a měl odhalit vadu PD spočívající v tom, že rozpětí, které bylo v PD mezi trámy, které jsou pod deskami Cetris a tloušťka těchto desek, jsou nepřiměřené.
- Pro odpovědnost zhotovitele za vady stavby způsobené chybnou dokumentací se NS vyslovil také v rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 253/2005 z 28.3.2007, jež se týkalo vad novostavby rodinného domku spočívajících v prasklinách mezi jeho jednotlivými částmi. Podle znalce byly vady stavby způsobeny vadnou PD, v níž chyběly dilatační spáry, které byly vzhledem k charakteru a členitosti stavby nezbytné. Soudy v této kauze dospěly k závěru, že zhotovitel novostavby měl při vynaložení odborné péče zjistit, že projekt, který neobsahuje dilatační spáry, je vadný a byl povinen na tuto vadu objednatele upozornit. Pokud tak neučinil, odpovídá za vady díla způsobené tímto vadným projektem . Soudy všech instancí vyšly z tvrzení soudního znalce, který před soudem prohlásil, že vada PD spočívající v nenavržení dilatačních spár byla školní chybou a zhotovitel byl odborně způsobilý k její rozpoznání, neboť tato vada musí být i při letmém nahlédnutí do výkresové dokumentace odborníkům jasná.
Podle Nejvyššího soudu je zhotovitel povinen upozornit objednatele na vadu PD i v případě, že objednatel je také odborníkem, od něhož lze očekávat, že vadu PD odhalí – tento závěr je obsažen v rozhodnutích NS sp. zn. 23 Cdo 2009/2016 ze dne 6.9.2016 a sp. zn. 32 Cdo 2116/2007 ze dne 21.2.2008. Ani případná objednatelova odbornost a objednatelovy znalosti nezbavují zhotovitele povinnosti odhalit vadu PD a upozornit na ni, jedná-li se o vadu odhalitelnou.
Dr. Josef Černohlávek
Autor je advokát a rozhodce se specializací na právní spory ve stavebnictví. Tento text částečně čerpá z knihy Právní spory ve stavebnictví autorů Dr. Josefa Černohlávka a JUDr. Petra Doubravy.